Menej štátu

Kniha „Marsyas čili na okraji literatury“ obsahuje štúdie a causérie Karla Čapka o slovesnom umení a o zavrhnutiahodnej novinárčine – bulváre. V knihe je sústredená prevažne tvorba z 20. rokov 20. storočia, väčšina článkov bola vydaná v časopise „Přítomnost“. V tom čase sa za bulvár považovali texty, ktoré sa dnes v porovnaní so súčasným bulvárom môžu bežnému čitateľovi javiť ako kvalitná novinárčina.

Kniha má 11 kapitol a Tretia kapitola nazvaná „Dvanáctero figur zápasu perem čili Příručka psané polemiky“ je jeho návodom ako vnímať polemiku. Je určená čitateľom, aby sa vedeli zorientovať v neľútostnom boji ideí a debát. To, že jeho text z roku 1925 je aktuálny aj dnes, si ukážeme na nedávnom príspevku autora Romana Michelka.

Roman Michelko na webe noveslovo.sk publikoval článok Arogancia držiteľov patentu na pravdu. Je to jeho reakcia na náš Protest proti Moorovi na STV, kde sme kritizovali verejnoprávnu televíziu za odvysielanie jednostranného dokumentu o zdravotníctve. Článok uvedieme v kontexte Čapkovho diela na ilustráciu, že kvalita diskusie sa za 90 rokov nezmenila.

1. Despicere čili figura první. Záleží v tom, že se polemizující musí uvést jako intelektuálně a mravně nadřaděný svému odpůrci; nebo, což je totéž, je nutno dát najevo, že odpůrce je omezenec, blbeček, skribent, tlachal, nula, dutá nádoba, epigon, taškář, nevzdělanec, onuce, plevel, zmetek a vůbec subjekt nehodný, aby se s ním mluvilo. Tento apriorní předpoklad dává potom polemizujícímu onen sytý, poučný a sebejistý polemický tón, jenž nevyhnutelně patří k věci. Polemizovat s někým, soudit někoho, nesouhlasit s někým a zachovat přitom jistý respekt, to nepatří k národním obyčejům.

Už sme si od našich pravicových extrémistov – jediných držiteľov pravdy – zvykli na všeličo, ale akcia obskúrnej organizácie Menej štátu … viac slobody posunula hranice o ďalší a poriadny kus. Ich snaha cenzurovať verejnoprávnu RTVS ukazuje, že rast ich arogancie je priamo úmerný ich bezvýznamnosti a nekonečnému narcisizmu.

2. Figura druhá čili Termini. Tato figura záleží v tom, že se užívá jistých specielně polemických obratů. Napíšete-li dejme tomu, že po vašem zdání pan X nemá v něčem pravdu, odpoví pan X, že jste se na něho „zákeřně vrhl“. Jste-li toho náhledu, že něco pohříchu není v pořádku, napíše váš odpůrce, že nad tím „lkáte“ nebo „roníte slzy“. Podobně se říká „láteří“ místo protestuje, „klevetí“ místo poznamenává, „spílá“ místo kritizuje a tak dále. Těmito obraty jste plasticky vylíčen jako nakvašený, potrhlý, neodpovědný a jaksi pominutý člověk, i kdyžjste náhodou kliďas pokojný jako lama; tím je zároveň vysvětleno, proč si váš ctihodný odpůrce na vás musí vyjíždět s takovou slovní vehemencí, neboť se prostě brání proti vašemu zákeřnému vrhání, spílání a láteření.

Autor túto figúru priamo nevyužíva. Môžem iba špekulovať o tom, že zrejme predpokladá prostredie, kde pri označení niekoho za pravičiara nie je nutné osobné útoky nijako maskovať, či ospravedlňovať.

3. Třetí figura sluje Caput Canis. Záleží v jisté dovednosti užívat jenom takových slov, jaká mohou vzbudit o potíraném odpůrci špatné mínění. Jste-li rozvážný, je možno o vás říci, že jste opatrnický; jste-li duchaplný, lze říci, že jste duchaplnický;jste-li nakloněn prostým a věcným důvodům, možno říci, že jste všední a triviální; jste-li nakloněn abstraktním důvodům, lze vás s výhodou nazvat neživotným intelektuálem a tak dále. Pro zručného polemika není prostě vlastnosti, přesvědčení nebo duševního stavu, který by nebylo možno pojmenovat názviskem, jež samo o sobě odhaluje úžasnou prázdnotu, tupost a malost potíraného odpůrce.

Toto je veľmi silná stránka článku. Do zhruba 620 slov sa toho „vošlo“ dosť a je to aj o vás:

pravicoví extrémisti, priaznivci obskúrnej organizácie s aroganciou priamo úmernou ich bezvýznamnosti a nekonečnému narcisizmu, prostoduché klony amerických republikánskych voličov, pravicoví demagógovia, pravicoví ideológovia, ktorí sa pri nepríjemnej pravde idú rozliať na kolomaž; s deviantními reakciami, ktoré nikoho nemusia zaujímať, podarená čeliadka, ktorá si zvykla kádrovať a krágľovať, extrémisti so skazonosným pôsobením, arogantní obmedzenci

4. Non habet čili figura čtvrtá. Jste-li třeba učený myslitel, lze vás porazit podle třetí figury prohlášením, že jste hlubokomyslník, didaktický žvanil, pouhý teoretik nebo cosi podobného. Ale také vás lze zničit figurou Non habet; je možno říci, že se vám nedostává lehkého vtipu, smyslové bezprostřednosti a intuitivní fantazie. Kdybyste však náhodou byl bezprostřední a intuitivní, je možno vás usadit objevem, že se vám nedostává pevných zásad, hlubokého přesvědčení a vůbec etické odpovědnosti. Jste-li tvor rozumový, nejste k ničemu, neboť se vám nedostává hloubky citu, jste-li tvor citový, jste pouhá onuce, neboť se vám nedostává vyššího rozumového principu To, co jste nebo co v sobě máte, je vedlejší, je nutno objevit, co vám není shůry dáno, a ve jménu toho vás zavrhnout ve tmu a nicotu.

5. Pátá figura sluje Negarea záleží v tom, že se vám prostě upře, co jste nebo co je vaše. Jste-li například učený myslitel, je možno přehlédnout tento fakt a říci, že jste povrchní causeur, plácal a diletant Tvrdil-li jste neústupně po deset let, že (dejme tomu) věříte v čertovu babičku nebo v Edisona, je možno jedenáctého roku o vás polemicky prohlásit, že nikdy jste se nepovznesl k pozitivní víře v existenci čertovy babičky nebo Tomáše Alvy Edisona Je to možno proto, že nezasvěceny čtenář to o vás beztoho neví a zasvěcený má z toho zlomyslnou radost, že se vám upírá nos mezi očima.

Tieto dve figúry nemá zmysel používať. Vyžadujú totiž aspoň povrchnú znalosť postojov a názorov kritizovaného. Toto, za prvé vyžaduje venovať aspoň malé úsilie tomu, aby si autor zistil relevantné informácie. Za druhé, zaujímať sa o názory extrémistov (ešte k tomu bezvýznamných) a kto vie, či nie aj vrahov malých detí (keď nie v minulosti, tak určite v budúcnosti), by bolo predsa kontraproduktívne. I tak si už zaslúžili viac pozornosti, ako by bolo zdravé.

6. Imago je figura šestá. Záleží v tom, že se místo odpůrce, jaký skutečně je, podvrhne jakýsi světu nepodobný hastroš, načež se tento hastroš polemicky vyvrací. Například polemizuje se s něčím, co potíraný odpůrce nikdy neměl na mysli a nikdy v tom smyslu neřekl, dokazuje se mu, že je pitomec a že se mýlí, na jakýchsi tezích, které jsou opravdu pitomé a mylné, ale nejsou jeho.

7. Pugna je figura příbuzná figuře předešlé Záleží v tom, že se odpůrci nebo věci, kterou zastává, dá falešný název, načež se polemizuje s těmito libovolnými obecnými slovy To se dělá hlavně v tzv boji zásad Odpůrce se nařkne z nějakého nepatřičného ismu, a pak se tento ismus vítězoslavně potírá.

Práve táto Moorova frčka do nosa rozpálila do biela našich ochrancov „pravicových cností“. V svojom vyhlásení sa naši pravicoví demagógovia neuspokojujú len s cenzúrou, ale žiadajú, aby „ prípadné pokuty boli zosobnené priamo zodpovedným, ktorí o programe rozhodujú, eventuálne vedeniu, a nie organizácii ako takej“.

8. Ulixes je figura osmá. Její podstata je uhnout na jiné pole a mluvit o něčem jiném, než o čem se vede spor Tím se polemika výhodně oživí, slabé pozice se zamaskují a nebere to žádný konec Tomu se také říká unavovat odpůrce.

Celkom zhruba 320 slov, takže viac ako polovica článku je o osobe Micheala Moora. Ten je vykreslený ako udatný rytier na bielom koni, ktorý sa napriek všetkým prekážkam osudu vrhá do boja za lepšie zajtrajšky. Dovolím si upozorniť na veľmi dobrú prácu s adjektívami, ktoré ani neznalého čitateľa nenechajú na pochybách a napovedajú, kto je tu hrdina a kto zločinec.

Michael Moore si za vyše dvadsať rokov svojej činnosti získal meno hádam najodvážnejšieho filmára – svedomia Ameriky, ktorý bez zábran a s obrovskou odvahou ukazuje odvrátenú tvár svojej vlasti. Svoju filmovú kariéru začal v roku 1987 filmom Roger a ja. Tento dokument popisoval situáciu v Michaelovom rodnom meste Flint po zatvorení továrne General Motors. Automobilka dávala prácu 30 000 ľuďom, ktorí sa po jej premiestnení do lacnejšieho Mexika, ocitli na dlažbe. Moore popisuje situáciu v meste, pocity ľudí, zvýšenú kriminalitu. K jeho aktivitám patrí aj úsilie stretnúť sa s Rogerom Smithom – prezidentom GM, čo sa mu však napriek veľkej snahe nepodarilo. Veľký úspech mal aj jeho film Masaker na Columbine High School, nazvaný podľa školy, na ktorej sa odohral najväčší masaker práve vďaka voľnej držbe zbraní. Moore si kladie otázku, prečo je v USA každoročne strelnými zbraňami zabitých 10 000 ľudí, pričom v Kanade je to len sto ľudí. Asi najznámejším filmom Michale Moora je Fahrenheit 9/11, v ktorom sa zaoberá príčinami útokov z 11. septembra 2001, pričom tému postihuje v širokom kontexte celého problému. Analyzuje prvý rok pôsobenia prezidenta G. W. Busha od jeho pochybného zvolenia, cez jeho evidentnú neschopnosť viesť krajinu, ako sú USA, až po kontroverznú vojnu s terorizmom.

Už spomenutý film Sicko v ohyzdnej nahote, kriticky a často aj uštipačne ukazuje, v akom stave sa nachádza americké zdravotníctvo a dáva ho do protikladu s kanadským či európskym – britským, resp. francúzskym modelom. Iste, Moorovi nemožno nepriznať istú mieru provokácie. Hyenistický charakter amerického zdravotného systému ilustruje na jeho najobludnejších obetiach. Najpríkrejšie to vidieť, keď záchranári z Dvojičiek po niekoľkých rokoch trpia ťažkými zdravotnými ťažkosťami a vláda ich cynicky ponecháva svojmu osudu. Preto sa s obeťami takéhoto systému vydáva na neslávne známu väznicu Guantánamo, kde sa pre hrdinov záchranných prác dožaduje aspoň takej miery zdravotnej starostlivosti, aká je poskytovaná údajným teroristom. Keď tam nepochodí, obráti sa s postihnutými na Kubu a kubánska vláda im veľkoryso poskytne zdravotnú starostlivosť na vysokej úrovni.

9. Testimonia. Tato figura značí, že časem lze s výhodou užít dovolávání se nějaké (kterékoliv) autority, třeba „již Pantagruel pravil“ nebo „jak dokázal Treitschke“. Při jisté sčetlosti lze na každé mínění nalézt nějaký citát, který je jedním rázem zdrtí.

Áno, správne. Ako sa už dalo predpokladať. Sám Michael Moore je onou autoritou, veď posúďte sami:

známy americký dokumentarista, odvážny americký filmár, hádam najodvážnejší filmár – svedomie Ameriky, ktorý bez zábran a s obrovskou rozvahou ukazuje odvrátenú tvár svojej vlasti, v ohyzdnej nahote, kriticky a často až uštipačne ukazuje, v akom stave sa nachádza americké zdravotníctvo, nemožno mu nepriznať istú mieru provokácie, kvalitný a odvážny filmár.

10. Quousque. Tato figura je podobna předešlé, jenže se nedovolává žádných autorit. Řekne se prostě „to je dávno odby to“ nebo „už dávno překonané stanovisko“ nebo „každé dítě ví“ a tak dále. Proti tomu, co je takto překonáno, není třeba vést dalších důkazů; čtenář tomu věří a odpůrce je nucen hájit „dávno odbyté věci“, což je dosti nesympatický úkol.

Vzhľadom k tomu, že autorita je prítomná, tak nie je nutné tento obrat využívať.

11. Impossibile. Odpůrce nesmí mít pravdu nikdy a v ničem. Kdyby se mu přiznala jen špetka rozumu a správnosti, byl by polemický zápas jaksi ztracen. Nelze-li nějakou jeho větu vyvracet, je vždy ještě možno říci: „Pan X mne chce poučovat, že . . .“ „Pan X se ohání pravdami tak plochými a dávno zná mými, jako je jeho ,objev’, že . . .“ „Pan X troubí na ústup a skrývá se za tvrzení. . .“ „Žasni, světe! Slepá slepice našla zrnko a nyní provolává, že . . .“ Zkrátka, něco se najde, ne?

Je jasné, že pri nepríjemnej pravde sa idú títo pravicoví ideológovia rozliať na kolomaž. Ich deviantné reakcie nás však nemusia zaujímať. Problém je v tom, že táto podarená čeliadka si za predchádzajúcich pravicových vlád zvykla kádrovať a krágľovať kohokoľvek, kto si dovolil mať iný názor. Je asi najvyšší čas jasne povedať, že časy, keď extrémisti určovali hranice spoločenského diskurzu, sú definitívne preč a verím, že sa tak skoro čas ich skazonosného pôsobenia nevráti.

12. Iubilare. Toto je jedna z nejdůležitějších figur a záleží v tom, že z literního boje je vždy nutno odcházet s gestem vítěze. Expertní polemik není nikdy poražen; vždy je to ten druhý, kdo „byl usvědčen“ a „je hotov“. Tím se také polemika liší od každého jiného sportu. Řeckořímský zápasník uzná čestně, že byl poražen; ale snad žádná polemika neskončila slovy: Ruku sem, přesvědčil jsi mne. Jsou ještě mnohé jiné figury, ale už mne jich ušetřte; ať je literární historikové posbírají na luzích našich revuí a novin.

Michael Moore je kvalitný a odvážny filmár. Natočil, a dúfam, že ešte aj natočí mnoho zaujímavých filmov a že ich uvidíme aj na slovenských verejnoprávnych okruhoch. Ak pre nič iné, tak aspoň preto, aby sa arogantní obmedzenci znova nestali jedinými držiteľmi pravdy na Slovensku.

---

Zmyslom nášho podnetu na „Radu“ bolo, aby ako „nestranný“ arbiter preskúmala, či verejnoprávna televízia odvysielaním diela Sicko ako dokumentu, neporušila zákon upravujúci a regulujúci jej činnosť. Na predstaviteľov „Rady“ ani STV skutočne nemáme žiadne špeciálne páky.

Aj keď mnoho z nás často s konaním (niektorí aj s existenciou) štátnych inštitúcii nesúhlasí, ako občania SR máme určité povinnosti aj práva. Rovnako, ako sme nútení dodržovať pravidlá, s ktorými nesúhlasíme, tak rovnako je nutné strpieť to, že sa hlásime o práva, ktoré nám boli priznané, hoci sa nikto z nás o ne neprosil.

PS: Figura 12. Iubilare.
Od autora viac ako 400 článkov, štúdií a esejí z oblasti politológie, sociológie, filozofie, histórie a iných spoločenských vied, hrdého riaditeľa Vydavateľstva Spolku slovenských spisovateľov som čakal viac ako lacné triky, bezduché obviňovanie a umné narábanie s pejoratívami bez jediného vecného argumentu v retro štýle komunistickej štvavej propagandy.

Tomáš Lengyel a Karol Frihet za www.menejstatu.sk

3,701 celkovo návštev, 1 návštev dnes